Mgr. Roman Kopečný



Články jsou členěny do dvou kategorií - "Spotřebitelé" a "Výrobci a obchodníci". Přepíná se mezi nimi v horní liště!

Kdo má jakýkoli dotaz z oblasti puncovnictví, může mě kontaktovat na adrese [email protected]

Nepravidelně pořádám seminář "Puncovnictví v praxi" - na základě zájmu veřejnosti. Zájemci o účast na semináři pište na výše uvedenou e-mailovou adresu.

Dvacet pět let jsem pracoval v Puncovním úřadu jako inspektor a vrchní inspektor, "internetista" a metrolog. Ministrem spravedlnosti jsem byl jmenován soudním znalcem se specializací Puncovnictví, zkoušení drahých kovů, ověřování pravosti puncovních značek.

V současné době zastávám pátým rokem funkci ředitele "Odboru puncovní kontroly". Protože jsem přesvědčen, že zákony mají chránit slušné občany, rozhodl jsem se před časem vytvořit stránku, která by v mé profesi tomuto účelu mohla sloužit.

Články byly původně publikovány v blogu.cz, jehož činnost byla dne 16. 8. 2020 ukončena. Většinu textů jsem pak následně umístil na tuto stránku a zprovoznil ji k 1. 10. 2020.

Texty lze volně kopírovat a šířit, případně používat jejich část - při zachování původního významu -, a to za předpokladu, že se tak bude dít bezúplatně a jejich zdroj bude řádně citován (viz www.citace.com).




+
Výrobci a obchodníci
Riziko plynoucí z prodeje zboží z DK, které nepodléhá povinné puncovní kontrole

Riziko plynoucí z prodeje zboží z DK, které nepodléhá povinné puncovní kontrole.

Jak již bylo na několika místech uvedeno, za určitých podmínek nepodléhá zboží z DK povinné puncovní kontrole. Tzn., že takové zboží nemusí výrobce a prodejce předložit Puncovnímu úřadu k úřednímu označení a může jej za přesně stanovených podmínek nabízet k prodeji. Nejčastějším případem je, když zboží z DK splňuje hmotnostní limit drahého kovu ve zboží obsaženém - 0,50 g (resp. 0,52 g) u Au a 3 g (resp. 3,49 g) u Ag zboží. Takové zboží, pokud je označeno alespoň ryzostním číslem, může být předmětem obchodování, aniž by prošlo puncovní kontrolou.

Co z uvedené - hojně využívané možnosti - plyne? Pokud se jedná o zboží tuzemské výroby, není nebezpečí pro prodejce - a následně i zákazníka - vysoké. Tuzemští výrobci jsou zvyklí na povinnosti plynoucí z puncovního zákona a ve většině případů je dodržují. Podstatně větší nebezpečí však hrozí u zboží, které bylo dovezeno ze zahraničí, často ze zemí, kde žádné puncovnictví neexistuje, a pokud existuje, není kompatibilní s puncovnictvím v ČR.

Na tomto místě je vhodné připomenout, co je tzv. "puncovní kontrola" (nezaměňovat s "puncovní inspekcí"). Puncovní kontrola (ať povinná dle puncovního zákona, nebo dobrovolná) znamená kontrolu na pracovišti Puncovního úřadu, která spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží, které jsou stanoveny puncovním zákonem. Ve veřejnosti - a to často i odborné - se uvedené "zjednodušuje" pouze na ověření ryzosti, a předepsaný stav zboží se "vypouští". A právě u tohoto zákonem předepsaného stavu zboží se zastavíme. Je sice pravda, že i ryzost zboží dovezeného ze zahraničí může být "závadná", větší nebezpečí však číhá na prodejce právě u "předepsaného stavu zboží". Pokud tedy dovozce a následný prodejce takového zboží na území ČR využije možnosti ust. § 27 odst. 1 - zejména pak bod 3. - "povinné puncovní kontrole nepodléhá zboží o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise"[1] (viz výše uvedené hmotnostní limity), takové zboží tedy nepředloží v souladu s puncovním zákonem k puncovní kontrole, nese sám riziko, že toto zboží nebude mít zákonnou ryzost a předepsaný stav.

A teď zmíníme, jaká konkrétní nebezpečí z uvedeného postupu plynou:

1) Pokud takový výrobek nebude zbožím ve smyslu puncovního zákona, tzn., že se nebude jednat o zboží z DK, dopustí se při nabízení takového zboží prodejce většinou "klamavého označení" dle ust. § 40 odst. 1 PZ (např. prodej šperků z obecného kovu, prodej tzv. "tibetského stříbra", atd.).

2) Pokud takový výrobek bude zbožím z DK, avšak jeho ryzost bude nižší, než ta, kterou výrobek dovozce označí (nebo nechá sám označit vyražením ryzostního čísla, jak PZ požaduje), naplní skutkovou podstatu správního deliktu dle ust. § 43 odst. 2 písm. d) PZ "obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto zboží".

3) Pokud takový výrobek bude zbožím z DK, bude splňovat zákonnou ryzost na něm označenou, avšak nebude vyhovovat ostatním podmínkám stanoveným PZ, nemůže být předmětem obchodování v tuzemsku (ust. § 28 odst. 2 PZ).

A jaké mohou být ostatní podmínky PZ, které zboží z dovozu někdy nesplňuje? Obvykle se jedná o podmínky dle ust. § 15 PZ (povolené kombinace). Problematikou nepovolené kombinace DK + MET jsme se již věnovali zde nebo zde. Dalším nebezpečím pak je složení klenotnické slitiny (ust. § 15 odst. 3 PZ) a zejména pak "pokovení zboží" (ust. § 15 odst. 4 PZ).

U pokovení zboží se zastavíme. Uvedené ustanovení PZ mimo jiné zakazuje pokovení zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to i formou mezivrstvy.

Značné rozšíření internetového obchodování, zejména se zbožím stříbrným, pak vede k tomu, že dovozce a prodejce nabízí k prodeji např. stříbrné šperky, které jsou z estetického důvodu ještě postříbřeny, avšak jako technologická mezivrstva je použita mezivrstva z obecného kovu. A tuto skutečnost (jako i většinu ostatních) nelze zjistit jinak, než "puncovní kontrolou" na pracovišti PÚ, které je za tímto účelem technicky a personálně vybavené.

Na závěr si tedy dovolím své osobní doporučení. Zvažujte míru rizika, které jste ochotni na sebe jako dovozce a prodejce vzít při prodeji zejména zboží z dovozu (tzv. "cizí zboží" dle ust. § 4 písm. b) PZ). Nic totiž nebrání tomu, abyste i zboží, které nepodléhá "povinné puncovní kontrole" předložili k puncovní kontrole "nepovinné". Jenom tak máte jistotu, že vámi prodávané zboží splňuje podmínky puncovního zákona a nehrozí vám za jejich porušení citelný postih ve formě pokuty až do výše 1.000 000 Kč.

[1] Vyhl. č. 363/2003 Sb. ust. § 12


Mgr. Roman Kopečný