Mgr. Roman Kopečný

Kdo má jakýkoli dotaz z oblasti puncovnictví, může mě kontaktovat na adrese [email protected]

Dvacet pět let jsem pracoval v Puncovním úřadu jako inspektor a vrchní inspektor, "internetista" a metrolog. Ministrem spravedlnosti jsem byl jmenován soudním znalcem se specializací Puncovnictví, zkoušení drahých kovů, ověřování pravosti puncovních značek.

V současné době zastávám třetím rokem funkci ředitele "Odboru puncovní kontroly". Protože jsem přesvědčen, že zákony mají chránit slušné občany, rozhodl jsem se před časem vytvořit stránku, která by v mé profesi tomuto účelu mohla sloužit.

Články byly původně publikovány v blogu.cz, jehož činnost byla dne 16. 8. 2020 ukončena. Většinu textů jsem pak následně umístil na tuto stránku a zprovoznil ji k 1. 10. 2020.

Texty lze volně kopírovat a šířit, případně používat jejich část - při zachování původního významu -, a to za předpokladu, že se tak bude dít bezúplatně a jejich zdroj bude řádně citován (viz www.citace.com).


+
Výrobci a obchodníci
Zboží ve smyslu puncovního zákona

Protože z řady diskusí s odbornou veřejností plyne, že není jasný pojem "zboží" (viz definice PZ § 3 odst. 1), je třeba tuto problematiku upřesnit.[1]

Dle příslušné části ustanovení § 3 PZ se zboží definuje takto:

Výrobky z drahých kovů

(1) Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona považují

a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen "zboží").

Zároveň platí negativní vymezení dle odst. (2), podle něhož se za zboží podle PZ nepovažují: 

"a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000

b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000

c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000

d) přístroje, nástroje a jiné předměty z DK určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost."

Z toho vyplývá, že podmínky, které určují, zda se jedná o zboží, jsou čtyři: klenotnický, bižuterní atd. charakter výrobku (obecně známé pojmy), materiál výrobku - slitina Au, Ag nebo Pt[2], ryzost nad uvedené limity, a současně se nejedná o předměty podle písmene d).

Zbožím však nejsou výrobky z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného (dále jen "nezboží"),[3] což uvádí § 40 odst. 1 PZ. Z toho vyplývá, že povrchová úprava DK nebo jeho slitinou nečiní z výrobku zboží (ve smyslu PZ).[4]


Vše ostatní s obsahem DK je tedy třeba chápat jako zboží.[5]

Co z uvedeného plyne? Zboží je komodita, které se týká puncovní zákon. Některé zboží pak podléhá puncovní kontrole povinné (musí být za daných podmínek předloženo Puncovnímu úřadu k opuncování), některé pak k puncovní kontrole být předloženo může. Naopak nezboží puncovní kontrole nepodléhá.

A zde je třeba upozornit na další důsledky plynoucí z výše uvedeného, zejména povinnost nezboží výrazně oddělit a zřetelně označit při podeji,[6] zákaz používat u takového nezboží údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží,[7] zejména neoznačovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka.[8]

Některé nové druhy zboží, které se poslední dobou vyskytují stále častěji, si zaslouží podrobnější vysvětlení. Jedná se zejména o kombinaci DK s obecným kovem (dále jen "MET"). Definice zboží (viz výše) sice DK s "MET ve výčtu kombinací nezmiňuje, ale je uvedena v § 15 PZ. Tam se kombinace DK-MET připouští:

a) pro součásti potřebné k dosažení pevnosti a pružnosti zboží

b) pro další případy, které získají předchozí souhlas PÚ.

Z uvedeného tedy plyne, že kombinace DK-MET

tedy zbožím jednoznačně je, jak plyne i z detailnější informace 04 zveřejněné na stránkách (tzv. Generální souhlas č. 1).

Obchodníci jsou také povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodávaných výrobků z drahých kovů.[9] Uvedení správného "druhu" nabývá na významu zvláště u zboží v kombinaci DK-MET. Je třeba, aby tato skutečnost byla z uvedeného "druhu" zřejmá.

Po vyjasnění pojmu zboží je teprve možno řešit, které zboží podléhá, a které nepodléhá povinné puncovní kontrole.[10]

------------------------------------------------------------------------------------

[1] běžně používaný pojem "zboží" znamená zcela něco jiného než co za "zboží" považuje puncovní zákon

[2] za slitinu považujeme samozřejmě i téměř ryzí kov s nepatrným obsahem příměsí, tedy např. i Au s ryzostí např. 999,9 tisícin, běžně nazývané ryzí zlato

[3] termín "nezboží" je zaveden jen v této souvislosti, pro přehlednost už tak dost složitého textu

[4] povrchová úprava je obecně známý termín nejen v bižuterní a klenotnické výrobě, ale také v mnoha oborech práce s kovy. Aby byl tento pojem zřejmý i příslušníkům jiných profesí, lze uvést tyto charakteristické příklady pokovení:

- žárové

- chemické z roztoku nebo z plynného stavu

- elektrochemické (galvanické)

- mechanické (plátování, double, plaqué)

[5] za splnění výše uvedených podmínek

[6] v praxi tedy vystavovat tak, aby byly takové výrobky jednak viditelně oddělené od "zboží", jednak zřetelně označené. Jak takové viditelné oddělení a zřetelné označení má být provedeno, právní předpis neřeší, záleží vždy na konkrétní situaci. Obecně lze doporučit samostatný prostor - výloha, vitrína, plato, nebo alespoň prostorové nebo jiné ohraničení (barevným podkladem např.). Zároveň pak takové "nezboží" zřetelně označit, zejména pak jedná-li se o výrobky snadno zaměnitelné se "zbožím", zvláště pak "nezboží" kovové (např. výrobky z chirurgické oceli).

[7] ust. § 40 odst. 1 PZ, tzv. "klamavé označení".

[8] V praxi to může prodejcům činit určité obtíže, např. u výrobků o ryzosti nižší než 333/1000 Au (8 karátů), u výrobků z obecného kovu (chirurgické oceli) s povrchovou úpravou Au, atd.

[9] ust. § 39 odst. 2 PZ, t. j. zboží, klenotnických slitin, dentálních drahých kovů, českých mincí, lístkového zlata a stříbra, zlomků a výrobků o ryzosti uvedené v ust. § 3 odst. 2 PZ.

[10] tato problematika v tomto článku řešena není


Mgr. Roman Kopečný